Schoulit se a spát...
Chci se umět schoulit a spát,
jako kopretina zavře svůj květ,
chci ticho, nechci brečet,
teď nechci se ani smát,
ať zastaví se svět..
Přestane se točit
a světla zhasnou do noci,
nechci být sama, nechci být vzhůru,
nechci snad ani pomoci.
Pomalu zavřít ten květ,
lístek po lístku a spát
a zbytečný motýlí let
ke kapce nektaru tu končí,
už nechci si na nic hrát,
chci umět zavřít oči a prostě spát..
A pak teprve po tom všem,
vzbudit se do ticha
a pak nocí, tmou, světlem, dnem
stát se tím,
čím chci jen já.