119. den
29. duben
středa 29. dubna 2009
úterý 28. dubna 2009
další pampeliškové fotky TADY!
sobota 25. dubna 2009
středa 22. dubna 2009
112. den
Ráno nám krásně svítilo sluníčko do obýváku a Nikolka dostala nové šaty,
tak mi ochotně poseděla modelem :)
22. duben
Další fotky TADY!
úterý 21. dubna 2009
sobota 18. dubna 2009
pátek 17. dubna 2009
A zase pokus o pár "modelkovských" fotek s Nikolkou :)
další fotky TADY!
107. den
dneska se nám to letní dubnové počasí pokazilo deštěm, tak trochu fialové nádhery,
koniklec :)
17. duben
čtvrtek 16. dubna 2009
středa 15. dubna 2009
Tak řekni...
"Tak řekni, miluješ mne?"
Přitiskni se.., obejmi mé nahé tělo
a řekni: "Mám tě rád!"
V takových hrách by možná i lhát se smělo,
já nechci ale hrát...
"Tak máš mne rád?"
Počkej, otevři oči.., neusínej..
vždyť nechceš ještě spát..
A řekni: "Lásko, miluji Tě
a mám Tě hrozně rád."
Polož své vlhké dlaně
na mou horkou kůži
a slovy květin, co rostou planě
(ven si příklad z rudých růží)
- řekni: "Mám Tě rád!"
Ty a já
Jsi modrá řeka,
já na řece prám,
jsi můj úkryt,
já tvůj chrám..
Jsem křehká váza,
ty sladká růže,
jsi hedvábná
beránčí kůže,
do které schovávám
svou tvář...
Jsi zimní slunce,
já polární zář...
Jsi modré nebe,
já drobný sníh,
jsi klidné moře,
já otazník..
Jsi louka
plná kopretin,
já poušť,
kde není stín...
Jsi bělostný květ,
jsi sekmikráska,
jsi to,
čemu se říká láska..
105. den
15. duben
Sladce se spí..
Popraskaná kůra stromu,
který teď objímám
drásá mi tvář.
Pichlavé jehličí
už skoro nevnímám,
skoro mi připadá,
jak kůže jehněčí..
Vítru tu kolem mne
tichoučce ševelí,
ticho a dech lesa,
skoro jak vzdech vílí,
jen tiše přihlíží.
Rosa a mé slzy
skrápí tu kapradí,
stmí se už brzy,
slunce mne zas zradí...
Jen hvězdy vzdálené,
tmou temnou zmámené,
vědí co děje se,
v mechu tam u stromu,
tam v temném tom lese,
kde pod rouškou tmy věčné,
sladce se spí...
Jedna ze starších básniček...
úterý 14. dubna 2009
Slunce, vítr a já,
měsíc, hvězdy a stín..
Noc ta mne dávno už zná,
a den.. nevím,
co s tím?
Touha, láska a já,
květy, tráva a rosa…
Den je těžký
a noc je zlá?
Jsem nahá a bosa..
Smích, pláč a já,
barvy, city a láska..
Neumím být
snad už ani svá,
led pode mnou
tu tiše praská…
Objetí, něha a já,
srdce, bolest a splín…
Sen, co se mi každý den zdá,
sen, co žije sám
životem svým.
Tak jako já…
104. den
14. duben
Buď sama sebou
Pohlaď si křídla motýlí,
tancuj tu nahá v dešti,
dotkni se slunce na chvíli,
zkus z koule křišťálové věštit...
Vytesej do skal naději
a víru svou,
zastav čas,
zastav hodiny,
zavři okna před černou tmou,
hoď kamenem po tom,
kdo bez viny..
Tanči a splývej
s kapkami deště,
zastav oblaka na nebi pouhým
"Stůj!"
Nastav tvář větru a zašeptej
"Ještě.."
Zakřič do tmy
"Jsi jenom můj!"
Pak obejmi se s duhou,
zastav na pouti nebem slunce,
staň se královnou,
zůstaň i sluhou,
ponoř se do víru tance..
Jdi kam chceš,
klidně i tam,
kam cesty nevedou,
prostě běž
a buď sama sebou...
103. den
a všude samé perly :)
že by malá víla je tu rozsypala? v trávě když tančila, šnůru jejich přetrhla.. a už nikdo je nikdy neposbírá...
13. duben
102. den
12. duben
Anděl
Jsi jako socha u kostela,
jsi krásná a jsi bosa...
Mramorová socha archanděla,
brouzdáš se travou,
když padá rosa...
Jsi jako motýl,
jako unavená včela,
jsi jako vonný květ,
který vábí
a ladné křivky tvého těla
skrývá hedvábí
a zároveň svádí.
Varhany zní tiše od kostela,
vlna se tříští
a bílá pěna
skrápí tvou tvář...
Máš to,
co jsi vždycky chtěla,
chybí ti už jen svatozář..
Jsi krásná a jsi směla,
anděl, který u kostela
do noční tmy se bělá..
sobota 11. dubna 2009
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)
