141. den
20. květen
Navždy a navěky..
Miluji tvůj dech,
tvou vůni a tvé doteky,
sama a schoulená
v tvém náručí
navždy a navěky…
Miluji tvoje rty,
tvoje ústa a polibky,
jsem s tebou ve snu
dole u řeky,
kde slunce duze poručí,
aby nad námi se sklonila,
skryla nás svými barvami,
aby nám úkrytem byla
a slunce navždy nad námi..
Miluji, prostě tak..
Miluji, nevím jak
se to stalo…
Neměla jsem nic,
mám málo..
a chci víc
Víc lásky,
víc snů,
víc nocí,
víc dnů…
Cítit tvou vůni,
tvé doteky,
Navždy a navěky..
