Bílé chmýří
Jsi jako bílé chmýří
z odkvetlých pampelišek,
sedí, létá, k srdci míří..
Lapit se dá,
snad jen pavučinou..
Zachytí se,
chce letět dál,
nebo prostě splynout..
S kým?
No s tou pavučinou..
Zůstane v síti pavoučí
z jemných nitek..
A kdo tu větru poroučí?
Zafoukej, ať může
letět dál,
než po pampeliškách
přijdou růže..
Vidíš ten rozdíl?
Možná ses tomu kdysi smál.
Nebo chce zůstat sedět..
Nefoukej,
zůstane tam,
i když se třeba bál..
Tím cesta nekončí...
