Vím...
Já jsem ty
a ty jsi já,
jsi sen,
který se mi zdá...
Teď už to vím..
Stejně jako,
že bez slunce není stín,
že na lásku můsí být vždy dva...
Teď už vím,
že světlo střídá
denně tma
a o tom také sním..
Jsi všude kolem mne,
jako krajina mých snů,
tma a ticho nás zve,
půjdemě několik nocí,
několik dnů..
Cestou, kde budeme jen my dva,
kde hory se nad údolím klenou,
sami jako plovoucí ledová kra
bloudící po moři s bílou pěnou,
půjdeme tichou tmou,
až sny a pravda v jedno splynou,
až vezmeš do dlaně ruku mou,
půjdeme spolu pouští stinnou
po kotníky v trávě
mokré ranní rosou,
kde rostou kopretiny
až do nebe,
kde se nikdo neohání
ostrou kosou,
kde budeš mít ty mne
a já tebe...
