Život..
A pak proteče ti mezi prsty
jako kapky vody
zrnka písku
den po dni
hodiny plynou
nejsem dávno tou holkou
klidnou…
Co takhle vrátit čas
spojit dlaně
posbírat zpět kamínky
po kraji pláže
vymazat vzpomínky
a nechat si znovu zdát…
O okvětních lístcích z kopretin
o růžích v posteli..
Slzy pak zmizí
vždyť miluji slunce
tma je mi cizí..
Jedině s hvězdami
chci si pak hrát
s paprsky měsíce
vlasy své proplétat
a cítit tlukot srdcí dvou…
Všechno zas ztichlo
toulám se noční tmou
nejsem už dávno tou holkou
co chtěla malovat
nejsem a nemůžu
co takhle nechat si aspoň zdát..
Nejsem, čím jsem chtěla být
nejsem svá
jak jen to zachytit..
Tak beru kus papíru,
temperou na plátně
obličej v závoji
a v bloku jen jména dvě…
