166. den
14. červen
Dneska jedna lilie, i když jsem se věnovala při focení hlavně růžím a mám plný notebook jejich fotek, nějak nemám chuť sem ani jednu z nich dát... ale už kvetou moc hezky, taky jsem říkala, že to stihnu, než začnou.. a stihla..vidíš, ale i přesto všechno, nebo právě proto, dávám lilii..
........................................
Taky jsem se dnes dozvěděla, že se mému kamarádovi zabila žena.. už je to pár měsíců, ale dodnes ho prý trápí, že to ráno, když odjížděla do práce jí nedal pusu a neřekl, že ji miluje.. že jí to vůbec poslední týdny neříkal.. a proč? nebyl čas, nálada, moc práce, řešili nový dům, on novou práci.. a nejhorší je na tom, že už to nejde vrátit, spravit.. aspoň pár posledních dnů změnit a užít si jeden druhého bez toho všeho okolo.. možná to někdy chce, protože až si to člověk někdy uvědomí, je pozdě.. uklidnění, že ona to určitě věděla, že věděla, že ji miluje, že to cítila, tak to prý nefunguje.. jako poslední si pamatuje, že odnášel hrneček a práskly dveře, neřekl "miluju tě" a neslyšel "já tebe taky"... odjela a konec.. Hrneček prý pak vzteky a bezmocí rozflákal, z domu se odstěhoval a stejně ta poslední vzpomínka nejde přebít...
