168. den
prostě Nikolka..
vím, že fotka není moc kvalitní, neuhlídala jsem ISO, ale něco se mi na ní moc líbí.. ten Nikolky pohled, světlo a stín v jejím obličeji.. nevím.. ale musela jsem ji sem dát
16. červen
Momentálně tu leží vedle mě s rozpálenými tvářičkami a dívá se na pohádku.. oprava.. dívala, teď usnula..
Stačí jedna horečka, ty její hluboké oči plné slziček, červené tváře a je mi smutno, že jí nedokážu pomoct.. Od rána se chce jen tulit a hladit.. Ke všemu jinému ještě tohle, nějaká hloupá nemoc, i když za pár dní bude pryč..
Ale na druhou stranu, kromě horečky, mám tu zdravé dítě, které se zas za pár dní rozběhne ven..
když je mi smutno a myslím si, že všechno je špatně, stačí zajít na blog ke Klárce ...
a tam i přes tu hroznou nemoc je pořád tolik lásky.. vždycky všude záleží jen na lidech..
