210. den
28. červenec
4. den – úterý
Moře, slunce, písek.. to je prostě paráda..
Nikolka si užívá čím dál víc a někdy to vypadá, že chce moře přeplavat na druhou stranu..
V bazénu řádí nad i pod vodou a tahá veškeré děti, co jsou při ruce. Dnes ulovila Aju.. jedna mele česky, druhá francouzsky, ale hrály si spolu možná hodinu, převážně tedy skákaly z okraje bazénu.. trochu jsem jim sjednotila řeč, francouzsky neumím, ale pár slov co použila holčička vypadalo anglicky a pak se jen ozývalo: „You ready?“.. „Jump!“ (asi stokrát dokola)
Samozřejmě Nikolka by nebyla Nikolka, naše milovnice zvířat, kdyby si nepohladila všechno živé ve svém okolí, co vypadá, že by se mohlo kamarádit.. začala pejskem co hlídá zadní bránu, vstup z hotelu na pláž.. noo pejsek.. je to takovej trhač nějakej, ale vypadal dost mírumilovně (pro jistotu jsem nejdřív nastavila svoji ruku…a nepřišla o ní).. po pláži jsme naháněly k hlazení velbloudy, koníky.. do hotelu občas přiveze jeden oslík pití na vozíčku (hurá na něj a pohladit, ještě lépe se posadit..), nějaká kočička v jídelně (kvůli ní strávila Nikolka čas oběda pod stolem a nikoli na židli)…a v moři přišly na řadu mušle, co jsou zavřené, protože v nich bydlí nějaké zvířátko.. (jo jedno mi dneska vylezlo na dlaň! Člověk si vyloví ulitu z moře, najednou z ní kouká klepeto malinký a když se nic neděje vyběhne celý poustevníček!), jo a malej krab co se válí po pláži by taky zasloužil pohladit (škoda, že je mrtvej.. tak nic, tohle jsem jí rozmluvila)
Jinak se nám dnes podařilo strávit možná nerušenou půl hodinu na lehátkách, protože Nikolka emigrovala pod vedlejší slunečník a stala se třetím dítětem jedné rodinky. No prostě Betynka a Bertík jsou nej kamarádi a domluva s nimi snadná (tedy aspoň s Bety, Bertík ještě nemluví ) Nikolka si během chvíle osvojila jejich tatínka a pak na něj halekala spolu s Betynkou v moři „Taťko, potop se!“ a on mizel poslušně co chvíli pod hladinou…
No a jinak problémy dne:
- jeden zapíchnutý napínáček v botě u Nikolky (ještě že byla obutá, jinak lítá bosa..)
- jedna moje požahaná noha od medúzy (pěkně to bolí!)
- druhá požahaná noha od medúzy, již ne moje (no jo, někdo je trochu trdlo a vrátí se na místo ve vodě odkud já zdrhám s výkřikem.. prostě mi záviděla a musela se nechat žahnout taky! Sestřička moje milovaná..)
- červené.. ehm.. červený hrudník některých opalujících se popřípadě zadek.. (jak že vypadá vařený rak? Ba ne, už hnědne…ještě uvidíme)
- jedna prasklá žárovka na pokoji (nakonec nebyla a někdo neumí rozsvítit či co.. no v mojí místnosti to nebylo , já to umím)
Toť asi vše…. Prozatím..
¨
