Všechno vždycky začíná..

Všechno vždycky začíná,

nebo spíš končí

nevinnou lží…

Déšť na tváři

nevnímám

a koně v ohradách

při bouřích jančí..

Tak jako já..

To se snad smí

a anděl můj,

mám o něj strach,

snad někde jen spí..

Mé slzy nezmiňuj,

vždyť říkám,

zas prší..

Ne, nejdu nikam,

za ruku ho držím

a prosím,

vzbuď se..

Cestičky slz na tváře,

jako znamení

snad už zas nosím..

Anděl můj malý ospalý,

otevřel desky snáře,

že prý lež nebolí..

aspoň ta nevinná,

možná ne lháře,

vždyť tím to vždycky

začíná

nebo spíš končí…

152. den

u hasičského auta na náměstí v Kutné Hoře :)

31. květen



151. den

SRAZ SALEMU - HODKOV - chatičky u Panského rybníka :)

Užili jsme si to parádně, nebýt ještě toho počasí, bylo by to o moc lepší, ale i tak super :)




další fotky HODKOV

30. květen

Vím...

Já jsem ty
a ty jsi já,
jsi sen,
který se mi zdá...
Teď už to vím..
Stejně jako,
že bez slunce není stín,
že na lásku můsí být vždy dva...
Teď už vím,
že světlo střídá
denně tma
a o tom také sním..
Jsi všude kolem mne,
jako krajina mých snů,
tma a ticho nás zve,
půjdemě několik nocí,
několik dnů..
Cestou, kde budeme jen my dva,
kde hory se nad údolím klenou,
sami jako plovoucí ledová kra
bloudící po moři s bílou pěnou,
půjdeme tichou tmou,
až sny a pravda v jedno splynou,
až vezmeš do dlaně ruku mou,
půjdeme spolu pouští stinnou
po kotníky v trávě
mokré ranní rosou,
kde rostou kopretiny
až do nebe,
kde se nikdo neohání
ostrou kosou,
kde budeš mít ty mne
a já tebe...

150. den

29. květen

149. den

Nikolka a šťěnátka :)


Nikolka s Terezkou :)


28. květen

148. den

27. květen

Já a Nikolka...

147. den

Nikolka s nanukem :) Nenechte se zmýlit, v obchodu sice tvrdila, že ho fakt jí a fakt chce a fakt ho bude papat,
ale po prvním kousnutí ho předala dál :) Tohle dítě prostě dobroty nejí...

jedna žabka v lese..

26. květen


146. den

planá růže...

25. květen


145. den

a první pořádné koupání venku :)
Nikolka s babičkou Miluš na zahradě v bazénu..

Chvilku trvalo, než tam vlezla, o to větší problém pak ale byl ji vyndat :)

a ve škopíku s teplou vodičkou :)

24. květen

Můžeš změnit tisíc věcí,
stovky jich odpustit,
ale ani na jednu nemůžeš
NIKDY zapomenout..

Nevidím,
neslyším
a když mi řekneš,
že nebe je růžové,
radši uvěřím...
Někdy to pak míň bolí
než otevřít oči
a podívat se...

144. den



23. květen

Život..

A pak proteče ti mezi prsty

jako kapky vody

zrnka písku

den po dni

hodiny plynou

nejsem dávno tou holkou

klidnou…

Co takhle vrátit čas

spojit dlaně

posbírat zpět kamínky

po kraji pláže

vymazat vzpomínky

a nechat si znovu zdát…

O okvětních lístcích z kopretin

o růžích v posteli..

Slzy pak zmizí

vždyť miluji slunce

tma je mi cizí..

Jedině s hvězdami

chci si pak hrát

s paprsky měsíce

vlasy své proplétat

a cítit tlukot srdcí dvou…

Všechno zas ztichlo

toulám se noční tmou

nejsem už dávno tou holkou

co chtěla malovat

nejsem a nemůžu

co takhle nechat si aspoň zdát..

Nejsem, čím jsem chtěla být

nejsem svá

jak jen to zachytit..

Tak beru kus papíru,

temperou na plátně

obličej v závoji

a v bloku jen jména dvě…

"Poprvé odpouštím se slzami v očích,
po druhé odpouštím s ránou v srdci
a po třetí odpouštím sobě,
že jsem dvakrát odpustila někomu,
kdo si to nezasloužil..."

Cestou do nebe...

Cestou do nebe,

cestou do mraků

sama, s tebou, spolu

plná rozpaků

jsem…

Vítr do dlaní

nikdo neuloví

ani tebe,

ani slunce, déšť,

zážitek snový..

Kdo neví,

ten nepoví

nic..

Možná má tenhle sen

rub i líc…

A pak možná v duši

budu mít klid..

a slzy snad sluší

jen trávě jako kapky

rosy..

Nechci jít,

nechci zůstat,

každý o něco pořád tu prosí,

Zavřít oči chci a snít..

143. den

a náš kocour Toby :) Ve dne by lítal pořád venku, lezl po stromech a hrál si na kočku divokou,
ale v noci musí samozřejmě do peřin k Nikolce...

22. květen

Já a Nikolka...



LO od VIKY - credit: NLD

142. den

21. květen

141. den

20. květen

Navždy a navěky..

Miluji tvůj dech,

tvou vůni a tvé doteky,

sama a schoulená

v tvém náručí

navždy a navěky…

Miluji tvoje rty,

tvoje ústa a polibky,

jsem s tebou ve snu

dole u řeky,

kde slunce duze poručí,

aby nad námi se sklonila,

skryla nás svými barvami,

aby nám úkrytem byla

a slunce navždy nad námi..

Miluji, prostě tak..

Miluji, nevím jak

se to stalo…

Neměla jsem nic,

mám málo..

a chci víc

Víc lásky,

víc snů,

víc nocí,

víc dnů…

Cítit tvou vůni,

tvé doteky,

Navždy a navěky..

Sen

Až paní tma políbí tvé krásné oči,
ty ulehneš a půjdeš spát.
Pak jen měsíc, ten nebeský kočí,
svých pár hvězdiček si bude hnát.

Pak vánek tvou tvář pohladí
a sílu z noci začneš brát.
Sen se v tobě probudí
a o nás dvou se ti bude zdát..

nepsala jsem, ale musela jsem zveřejnit..

140. den

cestou necestou, polem nepolem...

Každá cesta někam vede, i když někdy přestávám věřit, že někde je tam cíl..
Místo, kam chci dojít, protože vždycky, když si myslím, že už jsem blízko, zjistím, že jsem se zase spletla..
Proč je takový problém jednou cestou, kterou si člověk vybere, dojít až na konec..? Chci jednu jedinou, nemusí být rovná, kameny přeskočím, ale prosím, chci tam mít ty, které miluji a ostatní nechte mě jít...

19. květen


Jsi sen,
co se mi zdál,
vím,
na lásku musí být
vždy dva,
vím,
světlo střídá denně tma,
zachytit tak toho snu
stříbrnou nit,
kdo se tu zase smál..
Nechci se vážně probudit..

139. den

a jedna růžová luční víla :)



"Maminko, dej mi kyblíček!" :)
a tohle je úlovek.. stačí dítě poslat na zahradu a je na oběd :)

18. květen

137. a 138. den

pouť v Nepomuku.. 16. a 17. květen


dětský řetízkový kolotoč :) hmm...nejsem schopná spočítat, kolikrát na něm Nikolka byla :)


koníci ji fascinovali neustále, ale svezla se jen jednou a chtěla k tomu asistenci :)


a jdeme znovu na pouť.... ještě, že to máme od domu na náměstí kousek :)

a na houpačkách :)


další FOTKY TADY!
a ještě TADY!

136. den

a naše těhulka Jani :)



další fotky TADY!

15. květen

LO by Andreya :)
credit

credit: VIKY DESIGN - TOWN

135. den

a bude pouť :) Kdo přijede na koláče?

14. květen

babička pekla...

134. den

13. květen


133. den

12. květen

V noci někdy bolí

slyšet ticho

cítit tmu

chlad a stesk

něčí blízkost

něčí dech..

Chci spát

chci snít

nevnímat

nic neřešit

nic nedělat..

Dotknout se dlaní

dotknout se snění

změnit den

změnit noc

cítit sen

málo, moc..

Na vlastní kůži

horkost

svěžest růží

kapky rosy

slzy na řasách

kdo jsi

radost

strach…

Nevidím

neslyším

nechci znát

dnem, tmou

zátiším

Plakat chci

i se smát..

Bílé chmýří

Jsi jako bílé chmýří

z odkvetlých pampelišek,

sedí, létá, k srdci míří..

Lapit se dá,

snad jen pavučinou..

Zachytí se,

chce letět dál,

nebo prostě splynout..

S kým?

No s tou pavučinou..

Zůstane v síti pavoučí

z jemných nitek..

A kdo tu větru poroučí?

Zafoukej, ať může

letět dál,

než po pampeliškách

přijdou růže..

Vidíš ten rozdíl?

Možná ses tomu kdysi smál.

Nebo chce zůstat sedět..

Nefoukej,

zůstane tam,

i když se třeba bál..

Tím cesta nekončí...

132. den

žampionový den :)

Tak tohle nám roste na zahradě a kousek za domem :) No lepší než jít nakupovat... během 5 minut jsme to s Nikolkou pokosily a odnesly si domů plný kyblík voňavých žampionků :)



dle Nikolky přání byla polívka s houbičkami, houbové placičky a přírodní žampiony se solí a kmínem :) a moje dítě, co normálně moc nejí, jedlo a hodně :) (ovšem to už vím dávno, v čem je houba, to se sní, tak čemu se divím).. zítra zajdeme nasbírat další zásoby :)

11. květen



131. den

Očuchat... jéé, maminko, ty voníííí :)

Očistit... houbičko jedna špinavá, já tě to dám pryč, vydrž :)

A pochlubit se.. Maminko, koukej, tuhle velikou jsem našla jááá!

10. květen